Každý účastník si už v přihlášce vybere téma, kterému se chce věnovat. Na místě pak pracujeme v mezinárodních a mezioborových týmech na konkrétních výzvách z praxe. To vše za pomocí metody design thinkingu a s podporou expertů.

Jak mohou mladí lidé v Evropě podpořit a urychlit obnovu ekosystémů v rámci Evropského nařízení o obnově přírody tak, aby byly naplněny ambiciózní cíle a zároveň byla aktivně zapojena občanská společnost s cílem vytvořit klimaticky odolné ekosystémy?Jak se mohou aktivní mladí lidé co nejlépe mobilizovat, v rámci jednotlivých zemí i napříč nimi, aby byl jejich hlas slyšet při přípravě a následné realizaci národních strategií obnovy přírody v roce 2026 a v dalších letech?

V mnoha venkovských oblastech příhraničního regionu Rakousko–Česko–Slovensko chybí dostupná místa, kde by se mladí lidé mohli setkávat, učit se a spolupracovat napříč hranicemi. To omezuje vzájemnou výměnu zkušeností i dlouhodobé zapojení mladých lidí.Jak můžeme vytvořit inkluzivní přeshraniční vzdělávací huby pro mladé občany, které posílí život na venkově a podpoří smysluplné setkávání, učení i budování komunit?

Učitelé napříč příhraničním regionem Rakousko–Česko–Slovensko se přizpůsobují novým vzdělávacím programům, digitálním nástrojům i rozmanitým potřebám žáků. Přesto mnohdy postrádají jednoduché způsoby, jak si s kolegy vyměňovat osvědčené výukové postupy a materiály. Cenné zkušenosti tak zůstávají uzavřené v jednotlivých školách nebo neformálních skupinách místo toho, aby proudily v rámci sdíleného a důvěryhodného prostoru.Jak může digitální platforma, která bude v souladu s ochranou osobních údajů, umožnit učitelům v regionu Rakousko–Česko–Slovensko společně publikovat, upravovat a ověřovat osvědčené postupy, výukové plány a drobné pedagogické inovace tak, aby se funkční přístupy šířily mezi třídami rychleji?

Umělá inteligence a sociální sítě zásadně proměnily způsob, jakým vznikají, šíří se a konzumují informace. Přestože tyto technologie přinášejí bezprecedentní přístup ke znalostem i možnost zapojení do veřejné debaty, zároveň výrazně urychlily šíření dezinformací a misinformací.
Obsah generovaný umělou inteligencí, algoritmické zesilování, deepfakes a cílená manipulace oslabují důvěru v média, instituce i demokratické procesy,  zejména mezi mladými lidmi.
Dezinformace se dnes nešíří pouze okrajovými kanály. Jsou součástí běžných platforem, formátů i narativů a často stírají hranici mezi fakty, názorem a manipulací. Řešení tohoto problému proto vyžaduje víc než samotné ověřování faktů vyžaduje systémový, na člověka zaměřený a mezioborový přístup.
Jak můžeme snížit dopad dezinformací a misinformací v informačním ekosystému ovládaném umělou inteligencí a sociálními médii, a zároveň zachovat svobodu projevu a demokratickou debatu?

Přestože národní autority v regionu Rakousko–Česko–Slovensko připravují komplexní krizové plány pro situace, jako jsou rozsáhlé výpadky elektřiny, individuální připravenost obyvatel zůstává znepokojivě nízká. Zásadní informace o soběstačnosti a chování v krizových situacích se k občanům a studentům často nedostávají v srozumitelné podobě, nebo zůstávají ukryté v technických manuálech. V případě skutečné krize by tak mohlo dojít k panice i přetížení záchranných složek.
Jak můžeme vytvořit přeshraniční informační rámec nebo digitální nástroj, který občanům a školám srozumitelně přiblíží připravenost na blackout a zajistí, aby se životně důležité informace šířily poutavou, jednoduše pochopitelnou formou a byly dostupné i v situaci, kdy běžná digitální infrastruktura selže?